Jenom té nejlíbeznější,
nejnešťastnější
podejte své srdce,
šetřte láskou!

A jenom nejčistšímu,
nejpevnějšímu,
tomu, jenž nikdy nezradil sám sebe,
podejte své srdce,
šetřte láskou!

Těm jedině, kdo trpí,
jimž zrak vybledl touhou
jak úpalem dne chrpy,
dětem jen, jež mají pohled bílý,
jichž ruce ještě nikdy, nikdy, nikdy
nikomu na světě neublížily,
podejte své srdce,
šetřte láskou!

Od kolébky až do hrobu
svět podobá se hřbitovu,
protože v kámen a vítr sili
lidé svou lásku a pouště ji vpily –
jenom jednou, jednou pro dny všecky
podejte své srdce,
šetřte láskou!

Srdce a vřava světa, 1922